Jirka Bydžovský
Profil
Pár slov o mně
Výšky nebyly zrovna mojí doménou, ale k horám zpočátku českým jsem měl blízko. K lezení jsem se dostal náhodou roku 1995 v Prokopském údolí, kde skupina kamarádů právě lezla Železniční cestu. Jak už to bývá někdo dostal nápad, ať to taky zkusím. Těžko říct, jaké kouzlo mě vytáhlo až nahoru, ale velmi dobře si pamatuji okamžik, kdy mne museli doslova dotáhnout ke slaňáku a následně spustit na pevnou zem. Bez odřenin se to samozřejmě neobešlo a dole bylo co se lezení týče jasno - už nikdy více. Za týden na tomtéž místě, vybaven zánovními kopačkami bez špuntů, netrpělivě vyhlížím spolulezce - zkrátka ,,Nikdy neříkej nikdy". Pak už šlo vše ráz na ráz - s každou vylezenou cestou rostl i morál, strach z výšek přešel v respekt, ten pomalu zmizel a následoval pád. Po dvou měsících mimo provoz proběhl nákup helmy a návrat zpět na skály.
Přístup k lezení jsem díky tomu přehodnotil, stále mám skály a hory rád, ale teď lezu víc do pohody. Mou oblíbenou oblastí mimo českou kotlinu jsou každopádně Dolomity, kam se každý rok vracím.
